|
The Origin of Compositional and Textural Zoning of Shallow-Level Granitoid Plutons
Trubač, Jakub ; Janoušek, Vojtěch (vedoucí práce) ; Broska, Igor (oponent) ; Siebel, Wolfgang (oponent)
Základním cílem této Ph.D. práce je přispět k výzkumu formování kompoziční a texturní zonál- nosti mělce uložených plutonů. Procesy vedoucí ke vzniku kompoziční zonálnosti v těchto tělesech jsou zde popisovány jak na úrovni měřítka celého magmatického tělesa (plutonu), tak z hlediska mikroměřítka. Hlavnídůrazvpodrobnějšíchčástechtétoprácejekladennakombinacirůznýchkvantitativních souborů dat ze dvou dobře vybraných plutonů (říčanský pluton ve středočeském plutonickém komplexu a melechovský pluton v moldanubickém batolitu). Detailní studie jsou podpořeny dalším výzkumem plutonů štěnovického a ševětínského a plutonu Čistá. Uvedené příklady shr- nují vývoj variského magmatismu přímo v srdci Českého masivu, od pozdního devonu do ob- dobí permu. Ph.D. práce je založena na kombinaci terénních a strukturních studií (včetně metody anizot- ropie magnetické susceptibility, AMS), texturní analýzy, petrologických, geochronologických a geochemických metod a geofyzikálních výzkumů. Dále byly navrženy a aplikovány matem- atické přístupy k interpretaci geochemických dat, s potenciálním využitím v ostatních mag- matických systémech. Pevně věřím, že tyto souhrnné studie na pečlivě vybraných příkladech mají potenciál poskyt- nout všeobecně užitečné a důkladné porozumění vzniku zonálnosti včetně mechanismů stav- by...
|
|
Gravimetrický projev deformačních zón v okolí podzemních dutin
Šifnerová, Kristýna ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Gürtler, Richard (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda deformační zóna, která vzniká v okolí neporušeného důlního díla v zeminách, má měřitelný gravitační účinek a ovlivňuje interpretaci gravimetrických měření. Jako testovací lokalitu jsme vybrali železniční tunel v Březně u Chomutova. Postupovali jsme tak, že nejprve byl vypočten geotechnický model horninového prostředí v okolí tunelu. Model byl sestaven na základě dvou jádrových vrtů, které byly pro tento účel v blízkosti tunelu odvrtány. Geotechnický model s deformační zónou byl převeden na model hustotní a byla spočtena jeho gravitační odezva. Ta byla porovnána s gravitačním účinkem tunelu v horninovém prostředí bez deformační zóny. Rozdíl účinku těchto dvou modelů dává gravitační účinek deformační zóny. Zjistili jsme, že v prostředí tuhých terciérních jílů, ve kterých je březenský tunel ražen, je gravitační účinek deformační zóny zanedbatelný a gravimetrickou interpretaci neovlivňuje. Závěry vyplývající z modelování, jsme porovnávali s výsledky terénního gravimetrického měření nad tunelem v Březně. Měření proběhlo na třech paralelních profilech, které zastihují tunel v různých hloubkách. Z porovnání výsledků měření s modely vyplynulo, že větší vliv na přesnost interpretace než deformační zóna, má exaktní model horninového prostředí, který již od...
|